Zaříkávač slonů

Život pro thajské šedé obry

Vždy, když sloni uvidí vodu, nic je nezastaví. Ještě před chvílí skupina „husím pochodem“ pozvolna kráčela směrem k jezeru, aby se pak znenadání rozeběhla dolů ze svahu a vrhla se do studené vody. „Koupání v jezeře je pro naše svěřence absolutním vrcholem dne,“ vysvětluje Somchat Changkarn, který v Thajském centru pro ochranu slonů v Lampangu pracuje jako vodič slonů již 17 let. Aby to hostům centra usnadnil, říká si tento 40letý muž Dang. V současné době je dvojnásobný otec rodiny zaměstnán jako vrchní mahút a společně se svým týmem se stará o 111 slonů. Centrum se nachází na severu Thajska, přibližně 80 kilometrů jihovýchodně od hlavního města provincie Chiang Mai. K centru patří velký, divoký areál s hustými lesy a zelenými kopci, chovnou stanicí včetně nemocnice pro slony, centrem pro návštěvníky a školou pro mahúty.

Mahútové jsou vyškolení vodiči slonů, kteří dokáží šedé obry ovládat pomocí jednoduchých povelů, gest a dotyků. „Nikdo jiný se ve slonech nevyzná tak dobře jako zkušený mahút,“ vypráví Dang. „Dokážeme podle řeči těla poznat, jak se zvíře právě cítí a co potřebuje. I když je čas na osvěžující koupel v jezeře, dají nám to sloni najevo. Zneklidní, a naznačí nám tak, že chtějí k vodě.“

Koupel v jezeře jako součást péče o tělo

Koupání však slonům neposkytuje jen vítané ochlazení, ale slouží jim i k péči o kůži a o tělo. „Proto je koupel v jezeře nedílnou součástí jejich každodenní rutiny,“ dodává Dang. Ve vodě si sloni smyjí krustu, která se vytvoří v důsledku „pískových sprch“. Pískem se sloni chrání před slunečním žárem, přehřátím a obtížným hmyzem.

Thajsko - domov slonů

Nikde jinde na světě není každodenní život lidí s šedými obry spojen tak úzce jako v Thajsku. Do roku 1917 zdobil státní vlajku země bílý slon, který symbolizoval absolutní monarchii. Narození bílého slona (albína nebo „normálního“ slona se světlejšími pigmentovými skvrnami na uších nebo čele) znamenalo pro příslušného panovníka dobré znamení. Dodnes bílá slůňata automaticky přecházejí do vlastnictví thajského královského domu a podle legendy se jako bílý slon v jedné ze svých inkarnací narodil i Buddha. Mnoho Thajců je kromě toho přesvědčeno o tom, že hranice Thajska svým tvarem připomínají sloní hlavu. „Čelo“ přitom na severu hraničí se sousedním státem Myanmar a „chobot“ se na západě dotýká Andamanského moře, aby se nakonec na východě ponořil do Thajského zálivu.

Pracovní zvířata bez práce

K historii těchto něžných tlustokožců však bohužel patří i to, že byli dlouhou dobu využíváni k válečným účelům a jako „tažní koně“ z thajských, hustě zarostlých lesů přepravovali několik tun vážící kmeny. V roce 1989 byla těžba dřeva v Thajsku oficiálně zakázána, díky čemuž se mnoho slonů stalo nadbytečnými. Od té doby museli sloužit jako turistická atrakce a přepravovat turisty při trekingových túrách džunglí – často za pochybných životních podmínek. Naštěstí již před delší dobou došlo ke změně smýšlení: thajská vláda prohlašuje rozsáhlé oblasti za přírodní rezervace, podporuje ekologicky zaměřený turismus a sází na proaktivní osvětu. Jsou přitom využívány i bohaté zkušenosti mahútů. V Národním sloním institutu (NEI), který patří k Thajskému centru pro ochranu slonů v Lampangu, se mahútové společně s vedoucím programu na ochranu slonů, Taweepokem Angkawanishem, starají o nemocné, osiřelé nebo jejich dřívějšími majiteli nechtěné slony. Ve vlastní nemocnici jsou bezplatně ošetřováni sloni z celého Thajska. Jejich ošetřování je financováno thajskou vládou a také z příjmů, které plynou z ekoturismu v oblasti. O nemocné slony po celou dobu pobytu v nemocnici pečují jejich vlastní mahútové. „Během této doby, která často trvá dva až tři měsíce, se toho mahúty snažíme naučit co nejvíce, abychom zabránili opětovnému onemocnění slonů,“ vysvětluje Taweepoke Angkawanish. „Ukazujeme jim, jak mají o slony správně pečovat.“

Čistota je nutná k přežití

Hygiena hraje při chovu domestikovaných slonů rozhodující roli. „Sloni často onemocní proto, že jsou chováni ve špinavých stájích,“ vysvětluje Dang. „Zvířata musejí žrát ze špinavé podlahy a něčím se přitom nakazí. Kromě toho není o mnoho slonů dostatečně pečováno.“

V Lampangu je každý den používán vysokotlaký čistič s ohřevem, který sloní stáje a venkovní plochy zbavuje odolné špíny. Slůňatům je kromě toho dopřávána extra jemná sprcha zahradní hadicí. „Mnoho majitelů slonů si není vědomo toho, jak důležité je pro zdraví zvířat každodenní čištění prostředí,“ zdůrazňuje Dang. V Lampangu se důsledný postup vyplácí. Ročně se zde narodí až dvě slůňata. Centrum tak výrazně přispívá k zachování druhu. „Thajsko bez slonů? To je pro mě jednoduše nepředstavitelné,“ říká Dang zamyšleně. „Pro mě neexistují hezčí zvířata, než jsou sloni. Jsou překvapivě chytří a vysloveně společenští. Navzájem se o sebe starají a každý slon má svoji zcela vlastní, nezaměnitelnou povahu. Jsou tak nám lidem mnohem podobnější, než si někdo možná myslí."

5 ZAJÍMAVOSTÍ O THAJSKU

• Thajské království má rozlohu 513 115 km², hlavním městem je Bangkok.
• Thajci svého krále uctívají. Jeho vyobrazení lze najít všude.
• Země ležící v jihovýchodní Asii sousedí s Myanmarem, Laosem, Kambodžou a Malajsií.
• Thajská národní hymna se hraje každý den v 8:00 hod a v 18:00 hod v televizi, rozhlase a ve veřejných budovách. Když hymna zazní, lidé se postaví nebo na chvíli ustanou ve své činnosti – poté jde život dále jako obvykle.
• Hlavní plodinou pěstovanou v zemi je rýže.