Hygiena v průběhu času - jakou cestou se ubírá?
Čistota a hygiena hrají ve veřejných prostorech od začátku coronavirové pandemie ještě jinou roli, než tomu bylo doposud. Ať už se jedná o gastronomii, úřady, školy nebo kanceláře – některé předpisy a postupy čištění se v této souvislosti mění. Je to výzva, která následně sehraje velkou roli.
Nároky na hygienu jsou individuální
Jak dokládá příklad z Ruska, sahají přístupy k čištění od standardizovaného nasazení určitých metod a školení pracovníků přes digitalizované procesy, až po vývoj konceptů hygieny.
Z individuálního hlediska má změna hlubší význam, neboť si každý člověk musí sám rozhodnout, jakou míru hygieny si sám sobě nařídí. Jak se mění vnímání a chování, a jaké možnosti zachování nebo zlepšení zdraví se nabízejí? Více na toto téma v rozhovoru s diplomovaným psychologem Dr. Ennem Maaßem, spolkovým místopředsedou svazu Německých psychoterapeutů.
Opravdu 100% hygiena? Existuje prakticky pouze v čistém prostoru
Absolutní hygienická bezpečnost není v každodenním životě reálná, neboť vždy zůstává určité riziko přenosu zárodků. Obecně má dobře provedené čištění ale lepší efekt, než špatně provedená dezinfekce – neboť je třeba odebírat patogenním zárodkům, bakteriím, plísním a virům živnou půdu.
Cesta špíny
Daniel Meier, senior director special sales & sonsulting services firmy Kärcher, klade důraz na konstatování, že velké množství bakterií je nejprve neškodných. „Aktuálně sledujeme pouze to negativní, ale nespočetné množství bakterií však pro přežití dokonce potřebujeme.“ Pokud se jedná o škodlivé, patogenní zárodky, pak výzva spočívá v tom, abychom minimalizovali podle možností rizika nakažení. „Při čištění budov a veřejných prostor je rozhodující otázka „Kde“: Kde je špína, kde se dostanou lidé do kontaktu s nečistotami, a jak vypadají cesty přenosu potenciálně patogenních zárodků?“… a řadu možností…
V závislosti na tom je důležité uplatnit z mnohačetných opcí právě účinné metody a vhodná zařízení čištění. Při povrchovém čištění se doporučuje například metoda skládané utěrky. „To znamená, že pro každý povrch je použita nová strana utěrky – až jsou všechny strany znečištěné, utěrka se vymění.“ Tímto způsobem se odstraní zárodky a nepřenášejí se z povrchu na povrch. Z hlediska zárodků, které se šíří přes kontaktní plochy, tak lze dosáhnout vysoké míry čistoty, hygieny a jistoty. „K usmrcení zárodků nedojde mimochodem čištěním, ale až v prádelně v souhře teploty, chemie a mechaniky.“ Použité dezinfekční prostředky je tak vhodné nasadit pouze na kritické prostory v objektu.
V mnoha oblastech lze podpořit manuální čištění moderní technikou. Existují nejrůznější metody, které je možné podle prostředí kombinovat tak, aby bylo dosaženo nejlepšího možného výsledku. V sanitárních prostorech nebo velkokuchyních se v současnosti osvědčilo nasazení parních čističů. Teplovodní tlakové myčky mohou mít na dětských hřištích při správním použití dokonce dezinfikující účinek.
Společnost se mění
Ať maloobchod, gastronomie nebo obec – všichni provozovatelé veřejně přístupných prostor se musejí vypořádat s vyšším důrazem společnosti na hygienu (viz také: „Od mytí rukou k diskuzím nad bednou s ovocem“, rozhovor s Dr. Ennem Maaßem). Nejen pro dodržování předpisů, nýbrž i proto, aby lidé opět získali pocit bezpečí v každodenním životě. Dobrá a viditelná dokumentace postupů čištění a hygienických opatření ve veřejném prostoru může pomoci k posílení důvěry. Současně přispějí vyšší požadavky na hygienu ke zlepšení vnímání a oceňování služeb čištění.
Jak vzniká hygienický koncept
Aby se zvýšila úroveň čistoty a hygieny v závodech, vyplatí se analýza metod a technik čištění. Takový projekt doprovázela firma Kärcher pro ministerstvo osvěty v Jekaterinburgu (Rusko) a ve vícero poradenských krocích vyvinula přímo v místě koncept čistoty a hygieny. Počínaje u školy a mateřské školy byly na jaře v roce 2020 vypracovány zlepšovací návrhy, které by se měly realizovat ve všech školských zařízeních ve správním obvodu.
Jens Kuhn, expert na čištění a hygienu cleaning consulting services u firmy Kärcher, vysvětluje: „Pokud se postupy čištění optimalizují a personál odpovídajícím způsobem vyškolí, pak se výsledek čištění automaticky zlepší. Důsledky: méně nečistot, méně zárodků a tím i méně zdravotních rizik.“ K sadě standardizovaných opatření patří barevné kódování textilií na čištění pro určité oblasti, tak zvaný systém Čtyř barev. Zamezí se tím promíchání a zavlečení zárodků. Červené utěrky se například používají pouze pro sanitární prostory, modré oproti tomu pro školní třídy a kanceláře. Při čištění podlah se přejde na výměnný systém stíracího potahu – tedy jeden potah na jednu místnost – s jejich následným vypráním v pračce.
„Aby byly nové metody pro všechny zaměstnankyně a zaměstnance dobře srozumitelné, pracujeme s různými možnostmi dokumentace, jako jsou metodické karty a videa. Na hygienických plánech ukážeme kritické body pro bezpečnou hygienu, které detailně vysvětlíme.“, dodává Jens Kuhn. Tak pracovník na první pohled rozpozná, na co se nejvíce zaměřit, a uživatel budovy dokáže sledovat, jak se čistí. S ještě nerealizovaným uvedením navržených opatření do života se ostatně zvýší nejen čistota a úroveň hygieny, ale standardizované postupy se navíc postarají i o úsporu času až 30 procent.
Svět čištění se mění
„Nejvýznamnější změna nastala z důvodu nových potřeb čištění“, vysvětluje pan Meier. „Ustálilo se hodně ochranných opatření, například ochrana na pokladnách a přepážkách nebo dělicí stěny v restauracích. Na tyto aspekty nesmíme při čištění zapomínat.“ Je tedy důležité upravit stávající koncepty podle nových okolností. Navíc snižují dobré plány větrání jako i čističky vzduchu riziko přenosu zárodků nemocí prostřednictvím aerosolů.
Od zaměstnance přes uživatele pracovní místnosti až po návštěvníka nebo hosta: Lidé častěji požadují důkazy o tom, že hygienická opatření byla provedena podle aktuálního stavu. Aby bylo možné dostát tomuto novému požadavku, nechává si stále více provozovatelů velkých budov své hygienické koncepty certifikovat (viz také: „Jak vzniká hygienický koncept“). „To je ostatně i velmi relevantní pro zaměstnavatele“, konstatuje pan Meier. „Téma hygieny se dostává do popředí při umísťování a získávání zaměstnanců, jelikož uchazeči předpokládají bezpečné a příjemné pracovní prostředí. Tak získají poskytovatelé čištění novou vážnost.“
Nové zaměření na digitalizovaná řešení
Ten, kdo chce transparentně prokázat provádění hygienických opatření, nevyhne se tématu digitalizace. Prostřednictvím moderních systémů může řídit a dokumentovat, kdy a kde se bude čistit – přičemž lze využívat dat pro frekvenci určitých místností, stavy naplnění dávkovačů mýdla a jiné aspekty. „Doposud šlo u řešení cleaning on demand (čištění podle potřeb) o zvýšení produktivity a snížení přebytečných cest“, vysvětluje pan Meier. „Nyní se dostává do popředí jako nový faktor téma řízení kvality.“
Abychom všichni obstáli v této nové realitě, musejí být pracovníci čištění vybaveni tak, aby bylo při provádění jejich práce zajištěno zdraví a čistota. Také se musejí v prostředí s velkou fluktuací personálu dostat na takovou úroveň vědomostí, aby byli schopni odpovídajícím způsobem realizovat hygienické koncepty. „Vidíme, že školení, poradenské služby a vizuální příprava standardizovaných konceptů čištění získávají pro určité místnosti skutečně na významu“, dodává pan Meier. „Neboť přese všechnu techniku je to člověk, který vědomě vykonává svoji práci, a kterému vděčíme za zdraví a bezpečí.“
V rozhovoru s dipl. psych. Dr. Ennem Maaßem
Od mytí rukou k diskuzi nad bednou s ovocem
Jak se změnilo vnímání lidí v oblasti hygieny v důsledku pandemie?
Na základě mých zkušeností mohu říci, že se tato změna pohybuje ve fázích podle úrovně poznatků z pandemie. Na počátku byla hygiena velkým tématem, všichni striktně dodržovali při mytí rukou uváděných 20 sekund a používali dezinfekční prostředky. To se ještě nevědělo, že infekce ze špíny hraje podřadnou roli. Mezitím se hygiena rukou dostává podle mého názoru opět stále více na běžnou úroveň. Čeho si ale všímáme je, že se obecně silněji zaměřuje na „pocitové“, resp. subjektivní hygienické aspekty v každodenním životě, neboť lidé nejednají pouze na základě racionálních úvah.
Jaké způsoby chování jsou tímto vývojem zasaženy, jak trvale udržitelné jsou tyto změny podle Vašich zkušeností?
Domnívám se, že se dostáváme spíše k otázce, jak naložíme s blízkostí. Vzdálenost, kterou považujeme za příjemnou, se zvětšila, takže na pořad dne přicházejí takové věci jako přidělování časů na úřadech, koncepty nakupování, doporučené rozestupy. To samozřejmě neplatí pro bednu s ovocem v supermarketu, na které je patrné, že se hygiena stala eskalačním tématem: Smíme si vzít jablko a opět ho vrátit do bedny? O tom se rozhořel na mnohých místech již spor.
Jaké byste dal rady pro zachování zdravého rozumu – mezi ignorací a hysterií?
Pozorujeme, že se úroveň stresu výrazně zvýšila a mnoho lidí je současnou situací přetíženo. Obrazně řečeno ne již každý člověk má dost energie, aby se u bedny s ovocem ukazoval. Ten, kdo se cítí připravený, by se měl ve fázích znovuotevření vrátit podle vlastního uvážení rizika ke starým známým každodenním aktivitám všedního dne. Ne na plný plyn, nýbrž krok za krokem. Tak opět získá běžný život, radost a uvolnění, což definitivně zlepší celkovou situaci.
Mohlo by vás také zajímat:
(Většinou) neviditelný zázrak
Země je jedinou známou planetou ve vesmíru, jejíž atmosféra obsahuje kyslík. Díky tomu byla a je jedním ze základních předpokladů každého druhu života. Dnes se pro nás stala kvalita našeho ovzduší neustále diskutovaným tématem, jelikož je částečně ohrožena – podle toho, kde žijeme. Je tedy třeba ledacos vědět a ledacos udělat, to vše pro zázrak vzduch.
Dva světy, jeden cíl: dokonalost
Kärcher na domácí terase. Kärcher v čištění budov. Tyto dvě oblasti použití se lidem vybaví zřejmě nejčastěji, přesto mnohé z produktů firmy Kärcher však patří neodmyslitelně ke každodenní práci řemeslných firem. Na příkladu jednoho staveniště ukážeme, kde všude záleží na spolehlivé čisticí technice, a proč je přitom třeba věnovat pozornost také bezpečnosti práce a ochraně zdraví. Mimoto se zaměříme na to, jak se z modeláře u firmy Kärcher stal v posledních desetiletích konstruktér prototypů, a jaká tradiční a moderní řemeslná umění existují po celém světě.
Pohled na budoucnost mobilních energetických úložišť
Akumulátorové technologie jsou v současné době velice populární, v roce 2019 získali dokonce tři vědci, kteří se zabývají vývojem baterií, Nobelovu cenu za chemii. Ve všech oblastech života vytvořila mobilní energetická úložiště nové možnosti – od mobilního telefonování přes elektromobilitu až po použití v medicíně. To stojí za výlet do světa razantního vývoje lithium-iontové technologie, budoucích trendů a za otázkou, zda tenisky musí svítit.
