Příroda jako umělec

Voda jako „umělecký materiál“

Začínal jsem jako řezbář s klasickými dřevěnými sochami, které stojí na podstavci. V průběhu let jsem objevil strom samotný jako materiál, poté stojící, odumřelý kmen stromu a nakonec živý strom. Před několika lety jsem náhodou zjistil, že moje dřevěné sochy působí zcela jinak, když se položí do vody: díky vztlaku zůstane část sochy pod hladinou a přesto je vidět. Světlo se na hladině vody láme, a tím mění tvar sochy. K tomu jsem učinil další objev: při fotografování mých plovoucích dřevěných soch („vorů“) zpod hladiny vody byly optické lomy a odrazy vidět. A tak jsem začal vodu vnímat jako „umělecký materiál“.

To vše vedlo k tomu, že jsem se přírodě „podíval na prsty“. Využívá teplo a chlad jako sochařské dláto. Existuje tzv. trojný bod, tedy bod, který udává tlak a teplotu, při nichž se může voda - téměř! - současně vyskytovat v kapalném, pevném (led) a plynném (pára/mlha) skupenství.

Tyto zkušenosti byly v projektu giSCHt využity: odumřelou třešeň jsem několikrát postříkal vysokotlakým čističem s ohřevem při teplotách pod nulou, tedy při trvalém mrazu. Na všem se vytvořil ledový krunýř.

V souladu s přírodou

Tento strom jsem v různých ročních obdobích dobře poznal již během přípravy projektu giSCHt, ale během intenzivní práce ve dne i v noci, s umělým světlem nebo za svitu slunce, se z mého prožitku stal dialog.

Jak strom přijímá vodu? Jak si poradí s chladem? Části ledu opět roztály, menší větve se vahou zlomily. Výzva spočívala v tom měnit, rytmizovat proud vody, uvést ho do pohybu, do tekoucích tvarů - a to jen na okamžik. Část této umělecké koncepce spadá do oblasti přírodních věd. Dříve existovali - a ještě dnes existují - sadaři, kteří v březnu a dubnu, kdy hrozí noční mrazíky, postříkali květy vodní mlhou. Vytvořil se tak ledový krunýř, který je chránil před mrazem.

Paradox: Vznikne tak jakýsi „tepelný polštář“ o teplotě cca -1 °C, který chrání před radiačním mrazíkem, který se může pohybovat kolem -10 °C. Je to srovnatelné s iglú, které eskymákům poskytuje útulnou ochranu.

Skupenství vody

Fázový diagram

Fázový diagram znázorňuje přechody do různých skupenství. V závislosti na okolním tlaku a teplotě přitom mohou všechna tři skupenství v jednom bodě, tzv. trojném bodě, existovat současně.

Když se voda začne vařit, v nulové nadmořské výšce k tomu dojde při teplotě 100 °C, začne se přeměňovat ve vodní páru. Když teplota vody klesne pod 0 °C, zmrzne voda na pevný led. A naopak: led se při teplotě 0 °C začne rozpouštět a vodní pára při teplotě 100 °C zkondenzuje na vodu. Přejde-li led přímo, tedy aniž by prošel kapalným skupenstvím, do plynného stavu, říká se tomu sublimace. Jedná se o takzvané vysychání ledu. Vodní pára může naopak desublimovat na led, viditelný jako ledové květy nebo námraza.

Mlha vznikne tehdy, když se kapičky vody jemně rozptýlí ve vzduchu. Stane se to, když se vzduch ochladí, a může tak pohltit méně vlhkosti. Přebytečná voda začne kondenzovat.

Jinovatka se vytvoří tehdy, když podchlazená vodní pára přejde z plynného stavu přímo do pevného. Dochází k tomu při teplotách nižších než 0 °C.

Voda je život - bez vody by život nebyl myslitelný

Voda se na Zemi vyskytuje v různých podobách. Slunce přemění vodu ve vodní páru, která je viditelná ve formě mraků nebo mlhy a vrátí se zpět na Zem jako déšť. Při teplotách nižších než 0 °C zmrzne voda na led. Ledovce nám ještě dnes připomínají poslední dobu ledovou, která panovala cca před 10 000 lety. Vlastní teplo Země ohřívá vodu, která se v zemi nachází, a nechává tak vzniknout horkým pramenům. Tato voda vystupuje na povrch v plynném skupenství a na chladnějším vzduchu rychle kondenzuje na vodní páru, rovnovážný stav mezi kapalnou a plynnou fází.

Z našeho každodenního života známe tři „fáze“ vody, nazývané také jako skupenství:

• pevnou
• kapalnou
• plynnou

V pevném stavu je voda tvarově stálá, v kapalném stavu se přizpůsobí okolnímu prostoru a v plynném stavu zcela vyplní prostor, který má k dispozici.

Thomas Hoffmann, matematik, vodohospodář, sochař a pedagog

Umělec Thomas Rappaport