PTAČÍ CHŘIPKA: HYGIENA CHRÁNÍ

Nedávno byl objeven nový kmen chřipkového viru, tentokrát v Německu. Ptačí chřipka způsobená tímto virem je vysoce nakažlivá. V případě propuknutí u chované drůbeže přináší pro chovatele ohromné hospodářské ztráty. Tomuto onemocnění však lze předcházet přísným biologickým zabezpečením a pečlivou hygienou.

Pohled na drůbežárnu,chov nosnic

Vysoce nakažlivá virová infekce

Ptačí chřipka způsobená vysoce patogenním chřipkovým virem, nazývaná také drůbeží mor, je velmi infekční a obvykle má fatální průběh. Časté jsou závažné epidemie. Vzhledem k vysoké míře mutací viru dosud neexistují žádné vakcíny, které by mohly být použity. Také riziko šíření viru na člověka, jak se již stalo v Asii, je stále přítomné.

Ať už jde o produkci vajec nebo masa, o chov ekologický nebo konvenční, velký nebo malý: Jediným řešením je v případě vypuknutí ptačí chřipky nouzová porážka postižených zvířat, jejímž následkem je finanční ztráta chovatelů. V boji proti této chorobě se proto chovatelé drůbeže musí zaměřit na prevenci. Klíčem je zde bio-bezpečnost: od plánování provozních zařízení, nastavení pravidel chování zaměstnanců, až po důkladné čištění vhodným čisticím vybavením.

Přerušení přenosových cest

Virus vstupuje do chovných prostor a přístřešků různými způsoby, které lze přísnou hygienou přerušit. Chovatelé drůbeže by se měli podívat na následující přenosové cesty:

Divocí ptáci jsou hlavní přenašeči viru. Chovatelé drůbeže nemohou stoprocentně zabránit volně žijícím ptákům, aby létali nad jejich pozemky, přistávali tam, zanechávali výkaly a peří. Volní ptáci tak jednoduše kontaminují zbytky krmiva, které následně personál, stroje nebo vítr přenesou do chovných prostor.

Riziko nákazy volně žijícími ptáky je však nižší, pokud je farma pro tyto volně žijící ptáky neatraktivní, tj. v okolí farmy neleží žádné krmivo a nečistoty, které by ptáky lákaly. Stejně tak by měly být sklady krmiva, další provozní sklady i samotné chovné prostory zakryty, případné trhliny a díry ucpány. Dveře a vrata by měla být vždy zavřená, aby se zabránilo tomu, že volně žijící ptáci vletí do budov.

Vozidla jsou dalším zdrojem nebezpečí. Není totiž jasné, kde přepravci zvířat nebo dodavatelé krmiva byli dříve, a zda nenesou virus v profilech pneumatik.

Další riziko pochází od lidí. Jakákoli osoba, která vstupuje do chovných prostor může infikovat drůbež ptačí chřipkou. Buď vnese virus na kůži, vlasech, oblečení  a obuvi, nebo vším, co člověk může záměrně do stáje dopravit nebo bezmyšlenkovitě vzít dovnitř: od krmiva, podestýlky, materiálu a zařízení, až po kontaminované potraviny.

Proto je důležité jasné oddělení vnějších, špinavých („černých“) a vnitřních, čistých („bílých“) prostor. Přechod musí být vybaven všemi čisticími prostředky, které jsou nutné k zajištění toho, aby viry zůstaly venku.

Přes všechna preventivní opatření se může virus skrývat v chovných prostorech. Chovatel si nemusí všimnout nákazy, pokud je infikováno pouze několik ptáků. V porážkovém věku jsou pak společně se zbytkem chovu odvezeni. Je proto nezbytné, aby při každé obměně chovu bylo místo důkladně očištěno a vydezinfikováno.

Information

Dodržování předpisů bio-bezpečnosti

Minimálně v rámci EU lze dosáhnout hodně, pokud chovatelé drůbeže přísně dodržují předpisy o biologické bezpečnosti.  Důležitým kontaktním partnerem je veterinář, který by měl být schopen pomoct s implementací.

Mnoho opatření na ochranu před ptačí chřipkou se týká organizace chodu farmy:

  • Kdo má přístup do areálu a do chovných prostor,
  • kam mohou jezdit vozidla, zastavovat, nakládat nebo vykládat,
  • kde a jak se skladuje krmivo a vybavení?
  • Jak je zajištěno dodržování pravidel: písemné rozvrhy, pokyny a kontroly odpovědným dozorem, sledování plotů, bran a vstupů, bezpečnostní personál.

To vše má vliv na dodržování hygienických předpisů.

Nejdůležitější ochranná opatření: Hygiena


Rozhodujícím aspektem hygieny je čištění. Zde je důležité znát a prakticky používat nejúčinnější metody, které zahrnují vhodnou frekvenci čištění, správný postup a efektivní čisticí techniku. 

Prostředí drůbežího závodu

Hygienická opatření pro venkovní prostory

Prevence ptačí chřipky začíná již při výstavbě provozních prostor a zařízení. V ideálním případě by veškeré zajištění chodu a likvidace odpadu měly být prováděny zvnějšku zařízení, pomocí ramp a spojovacích potrubí. Týká se dodávky mláďat, krmiv a vybavení, ale i sběru vajec, jatečných zvířat a mršin. V blízkosti nakládacích a vykládacích stanic by měly být zajištěny přípoojky pro horkovodní vysokotlaké čističe.

 

Pokud musejí do areálu vjíždět vozidla, doporučuje se oddělit příjezdové a odjezdové cesty. Tyto náklady se rychle vrátí. V neposlední řadě lze odděleným příjezdem a odjezdem efektivněji využívat mycí plochy a dezinfekční místa.

Mycí místa by se měla nacházet co možná nejdále od chovných prostor. Je dobré zohlednit také převládající směr větru, jelikož pěna a mlha mohou vnést virus do chovných hal a chovných prostorů.

Důležité je rutinní a příležitostné čištění venkovních ploch. Ručně vedené zametače odstraňují prach a nečistoty ze dvora a mezi budovami, a to podstatně efektivněji než běžná košťata. Tam, kde je podlaha dostatečně hladká, lze využít mokro-suché vysavače i ve venkovním prostoru. Strojově čištěný dvůr jen stěží láká volně žijící ptáky k přistání, a tím výrazně tlumí riziko infekce.   

Čištění haly za použití vysokotlakého čističe s ohřevem vody

V interiéru: různá zařízení pro černé a bílé oblasti

Před všemi vstupy by měly ležet dezinfekční rohože. Dezinfekční roztok musí být pravidelně vyměňován a je třeba čistit i prostory kolem rohoží.

Moderní drůbežárny jsou od okolního světa odděleny hygienickou propustí, kde se všichni návštěvníci osprchují, převlečou se, a teprve poté vstoupí do vlastní drůbežárny. Propusti mohu plnit svoji funkci pouze tehdy, pokud je především vnitřní prostor (tak zvaný bílý prostor) udržován v čistotě.  

Proces čištění musí být proveden nejprve v bílé a poté v černé oblasti. V bílé oblasti zajistí efektivní a zároveň časově úsporné čištění parní čističe a mokro-suché vysavače. Kromě stěn, podlah a sprchových koutů musí být také vyčištěn nábytek a předměty, například boty. V „černých“ šatnách, administrativních prostorech apod. se osvědčily podlahové mycí stroje s odsáváním, které kombinací studené vody a čisticího prostředku dosáhnou dobrého výsledku za krátkou dobu.

Čisticí a pracovní náčiní včetně pracovní obuvi by neměly drůbeží farmu vůbec opustit. Pouze pracovní oděv smí v uzavřeném kontejneru co nejkratší cestou do centrální pračky. Při větším množství prádla se pro silně znečištěné oděvy doporučuje pořízení pračky.

Horkovodní vysokotlaké čističe pro čištění chovných prostor

Pro čištění chovných prostor pro drůbež jsou správnou volbou vysokotlaké čističe s ohřevem, které zajistí čistotu podlahy, stěn, stropu, voliér, hřadů a krmných zařízení. Horká voda o teplotě 85°C lépe uvolňuje nečistoty včetně virů a bakterií. Stačí pro důkladné čištění, a to i bez čisticího prostředku. Tento postup ušetří až 40 procent času potřebného na čištění a navíc povrch čištěný horkou vodou uschne rychleji, čímž lze dříve začít i s následnou dezinfekcí.

Vysoké bio-bezpečnosti dosáhnete stacionárními vysokotlakými čističi namontovanými přímo v chovných prostorech drůbežárny. Ty jsou kdykoli k dispozici a není třeba je přemísťovat v rámci budovy nebo dokonce z budovy do budovy (a přitom všude šířit choroboplodné zárodky). Menší farmy však zajistí vysoký standard hygieny i pomocí mobilních zařízení. Každopádně musejí mobilní čisticí zařízení zůstat vždy venku nebo ve vstupním prostoru a v každé budově by měly být k dispozici vlastní hadice s pistolí a pracovním nástavcem.

 

Woman cleans a stable with a hot water high-pressure cleaner
Documentation

Dokumentace a školení

 

Čas ušetřený efektivním čištěním doporučujeme využít ke kontrole poškození budov drůbežáren a tato opravit. Neboť trhliny, mezery a otvory jsou líhní pro bakterie a viry a branami pro vpád hlodavců a hmyzu. Ti mohou právě tak zavléct zárodky nemocí a je třeba je proto pravidelně likvidovat.

Kromě toho by měli provozovatelé drůbežích farem dokumentovat všechna hygienická opatření, aby si zachovali přehled a mohli školit své zaměstnance o postupech čištění. Výběr čisticích zařízení se snadnou obsluhou šetří čas při školení.   

Uvedená opatření snižují nejen riziko ptačí chřipky, ale chrání také před jinými infekčními onemocněními.